A pak už jen samá negativa a nejistoty. Takhle bych parafrázoval plánování rodiny z Básníků. A nebo bych  ještě ustavičným zahříváním teploměru, mohl společně s Járou Cimrmanem, docílit přijatelné venkovní teploty. 

Je nejistota, když nevíte jestli ráno nastartujete auto? Je! Je nejistota, jestli tenké sklo výlohy, již HODNĚ lehce mrazem naprasklé, přežije další noc? No jistě, že je to nejistota. A když už vůbec nevíte, jestli se vůbec bude lidem chtít vycházet na ulici a nakupovat, jako že při mínus dvaceti určitě nebude, tak to je nejistota PLUS ULTRA. A do toho si přečtete, že MLUVČÍ METEOROLOGŮ je zklamaný, protože NEPADL TEPLOTNÍ REKORD. No, ještě že teď svítí sluníčko a to má na moji náladu nejlepší vliv. :)

Ono někdy trošku demagogie neškodí, protože možná pomůže vrátit do titulků soucit (v mém titulku to neplatí, protože jde o mrazivou kletbu) s tím co lidé, kteří se zrovna neživí meteorologií nebo mluvením o ní, prožívají. A ona i diskuze pod články na všemožných webech odpovídá tomu, že hlasitě projevovat smutek nad poklesem brutálních teplot směrem k normálu, může pouze LEDOVÝ FANATIK.

Takže ještě jednou:"Ať teploty míří zpátky k nule a výš a VÁM PANE MLUVČÍ DVOŘÁKU Z ČESKÉHO HYDROMETEOROLOGICKÉHO ÚSTAVU PŘEJI, AŤ TEN REKORD NIKDY NEZLOMÍTE. A TO VLASTNĚ PŘEJI I NÁM, normálním NEARKTIKŮM."