Tak jako každý, má i Pepa své dny a nedělní ráno se mu tedy nevydařilo. Jeden by si dovolil říct, že odhalil TU NEJTEMNĚJŠÍ STRÁNKU svého já. Možná se ani nechtěl takto otevřít, ale mně přivedl k tomuto nekrátkému zamyšlení o zkratovém jednání v okamžiku, KDYŽ JDE O PRACHY.

V naší hospodě se sází na sport. Většinou vítězí fotbal a hokej. Pepa co ho znám, věří ve většině zápasů na vítězství hostů, tedy tip 2. No, hodně dvojek umořilo osla a je jen málo případů, kdy Štěstí dovolí aspoň jednou nevyhrát domácím a celá sázenka není v háji. Tentokrát neprohrál, protože nevsadil. Ale lístek napsaný měl a klidně, předpokládám z nezištných důvodů, z přátelství nebo prostě jen tak, ho dal k dispozici do placu. Jeho nápady, jak by mohly sobotní utkání dopadnout už tedy nebyly "chráněny autorským právem". Prostě volné tipy. Asi tak jako když si v trafice vezmete radniční zpravodaj. Je taky zdarma.

No a podobně postupoval  i druhý aktér nedělní partie. Jmenovat ho nebudu. Zrovna on, tak dobře, byl to Jirka, :)), si na nedostatek svých nápadů a kombinací v sázkách stěžovat nemůže. Přesto se mu Pepův návrh sázenky líbil a zařadil ho do svého tiketu.

A v neděli ráno už tím žila celá hospoda. Pepa se opravdově předvedl. Toho obyčejného dělníka, dobrého člověka, lumpa, darebáka, bratra všech Srbů, elitního zabijáka a osobního kamaráda Svatého otce a celé řady anglických fotbalistů, POPADL AMOK. Jirka totiž na svůj lístek vyhrál něco přes osm tisíc.

 Jako férový člověk a tímhle u mě porostl ještě víc, šel za Pepou ke stolu a dal mu patnáct stovek podpořen tvrzením přihlížejících, že za tohle ho Josef "celého uctivě oblízne" a bude mu nejméně do konce života děkovat. CHYBA! Pepa se začal dožadovat přesné poloviny výhry, protože to byly jeho nápady. Dokonce chtěl Jirku i napadnout a ani ho moc nezajímalo, že jeho tipy tvořily pouze část sázenky a ta patnáctistovka je spíše dar z dobré vůle a pro čisté svědomí, než opravdová provize.

No, potom Pepa odešel a následovala pouze volná diskuse, co by kdo udělal kdyby byl na Jirkově místě. Někdo by mu nedal vůbec nic, někdo by mu sbalil i těch patnáctset, které mu byly málo a někomu stačilo říct, že je Pepa prostě blbec.

Jirka objednal lidem kolem sebe štamprličky a v podstatě se dál nic nedělo. Chvíli o tom budeme klábosit, ale co vím určitě já, tak Pepy už se nikdy nezeptám, jestli neví jak dopadne ten a ten zápas. Nechtěl bych mu být totiž do konce sázkařského života vděčný a chodit mu nakupovat.