V osmnácti letech jsem podepsal svoji první hmotnou zodpovědnost, dostal klíče, pečetidlo a už za pár měsíců mi z platu strhávali pětistovku za chybějící zboží. Nedal jsem si pozor. Od té doby pořád někde za něco ručím, odpovídám a spravuji. Můj kamarád dělá na soustruhu a má bednu na povolené procento zmetků. Je CHYBNÝ ZÁKON zmetek? Určitě ano, protože je k NIČEMU.
Jakým PRÁVEM si poslanci "chodí na mzdovku pro výplatu"? Ani trošku se nestydí? Spí klidně? Nepotí se v plně klimatizovaných kárách? A jak dlouho to ještě budeme v klidu sledovat a TIŠE REPTAT?
Všimli jste si, že jsou už mnohem frekventovanější vtipy o poslancích a ministerstvech, než byly ty o policajtech? Proč asi. Je to taky obraz a odraz naší společnosti.
Kdybych věděl, kde lze účinně požádat poslance, aby začali svou vlastní HMOTNOU zodpovědnost za svou vlastní práci ŘEŠIT. ACH JO!
Někdy minulý rok mluvil v rádiu Radek John. Nemusím ho, nicméně po tom co řekl jsem se zarazil. (cituji po paměti) Redaktorka mu podsouvá: "Ale vy se přece musíte snažit, aby vás v dalších volbách zase vůbec někdo volil." John absolutně nesouhlasil. "My tady přece nejsme proto, aby nás zase někdo zvolil, ale aby jsme za ty čtyři roky udělali něco dobrého pro lidi." Za to jsem pana Johna začal mít trochu rád. Vystihl podstatu parlamentní práce jedním souvětím.
Nechci stále chybující sněmovnu bez odpovědnosti! Odmítám vysvětlení, že tento systém prostě odpovědnost ZA VLASTNÍ práci neumožňuje. A ve kterém systému je to možné? V MATRIXU? Zatím, než se ta "hmotka" dořeší, navrhuji následující: (TEXT V NOVINÁCH)
"My, níže podepsaní poslanci jsme zvedli ruku za špatný zákon (např. správného používání přepuštěného másla) a za tuto legislativní chybu, vzniklou z naší nezodpovědnosti a chabého přístupu k práci, se lidem omlouváme. Tuto omluvenku si platíme z vlastní kapsy a souhlasíme, aby čistý zisk z inzerce šel na konto PARLAMENTNÍ UNIVERZITY, která až zahájí svůj provoz, bude produkovat profesionální poslance a politiky. Ještě jednou SORRY."
