Zdá se mi, že je to úplně ten pravý obrázek naší doby. Na čem nejde vydělat, do toho se nebudeme pouštět. Jo, můžu zajít do výprodeje, koupit mámě Itálii v obraze, kterou už za víc jak třistapadesát nikdo nekoupí a k tomu přibalit tlusté sudoku. Nic jiného tam není. Ještě vlastně omalovánky. Ty dneska asi hodně letí. No, smutné.

Ráno jsme byli v Opavě a hned vedle banky jsem si pamatoval z minulého roku antikvariát. Pusto prázdno. Paní co ho vedla je, podle bankovní úřednice, na mateřské. Krámek prázdný a zaprášený. V Globusu celá jedna velká ulice knih, ale vzal jsem jednu a hned jsem ji zase vrátil. Projel totiž kolem mně chlápek a v plném vozíku jídla, měl ještě navíc lampu. Fuj. Copak takhle se dají nakupovat knížky?

Nechci to házet všechno na naši radnici, ale přinejmenším alespoň nějakou nabídku by lidem, kteří o provozování KNIHKUPECTVÍ uvažují, udělat mohla. Pobídka se tomu myslím říká.

Ten obchod musí vonět starým Gutenbergem. Vím, že zkrachoval, ale to přece není konec každého knihkupce,ne?